10. Taktik ďábla, zdeformování obrazu Boha Otce, krize otcovství

Boží milosrdenství se týká činnosti celé Nejsvětější Trojice. Je důležité vědět, že Lucifer se odpojil od Pána Boha, který je Otcem. Lucifer neodmítl Boha, který je Bohem, Lucifer odmítl Boha, který je Otcem.... nejněžnějším z otců. Otcem, který má srdcem matky. Otcem, který je nekonečnu něhou. Toto Luciferovo odmítnutí Pána Boha, který je otcem, ho zdeformovalo na Satana. Tak stejně vytrhl jednu třetinu andělů od Pána Boha, který je Otcem, což způsobilo, že andělé se zdeformovali na démony. To je velmi důležité, abychom to opravdu celým srdcem viděli. 

Ve chvíli, kdy přestaneš vidět v Pánu Bohu nejněžnějšího Otce, začínáš se přeměňovat na Satana. Začínáš se bát Pána Boha. Konečným důsledkem bude nenávist vůči Bohu. Všichni, kteří jsou v pekle, jsou lidé, kteří nenávidí Pána Boha, kteří byli zničení hříchem a Satanem, který v nich zdeformoval obraz Boha jako nejněžnějšího z otců. Rozumíte tomu? Rozumíte strašné podstatě hříchu? 

To neznamená, že já si hřeším jako všichni. Každý hřích nás odděluje od Pána Boha, který Otcem… nejněžnějším z otců a začíná v nás deformovat Jeho něhu vůči nám. A Satan začíná působit, abychom se začali Pána Boha bát. Satan začíná působit, abychom cítili pocit hanby vůči sobě. A zveličuje v nás ten pocit viny, který nedokážeme snést. Proto si psychologie neumí poradit s tím, co je v nás největším utrpením. Rozumíte tomu? Mám rád psychology, spolupracuji s nimi, ale oni přesně vědí, že do jisté míry mohou pomoci, ale potom už může pomoci jen Pán Bůh. 

Satan, který se vzdaluje od Boha, který je Otcem, se stal prvním sirotkem na světě. Sirotkem, který nemá pocit bezpečí. Sirotek je někdo, kdo bojuje o přežití. Je to někdo, kdo nenávidí sebe sama za to, že je sirotek. Sebe hodnota Satana je nulová. On nenávidí sebe samého za to, kým je. Nenávidí Boha, protože si myslí, že to On je vinný za to, co se stalo. A nenávidí člověka, protože vidí, jak Bůh miluje člověka. Což nemiluje Bůh stejně i Satana? Samozřejmě že miluje. Nekonečnou, neustálou, milosrdnou láskou, ale Satan tak nenávidí sebe samého a zároveň nenávidí Pána Boha, že není schopný přijmout tuto lásku. 

A jeho nenávist je nasměrovaná na každého z nás. Aby každého z nás vzdálil, odpoutal od Pána Boha, který je Otcem, aby zdeformoval v každém z nás Pána Boha, který je nejněžnějším z otců, a abys měl obraz Pána Boha, který je Bohem přikazujícím, strašným, který je jak hromovládný Neptun, který udeří na zem, aby potrestal lidi. A když máš takový obraz Pána Boha, nejsi schopný Pána Boha milovat. Často rodiče mají tuto strategii Satana a straší děti Bohem: „nedělej to, nebo Pán Bůh tě potrestá“. Ale to je strašný výchovný omyl. Nikdy se děti nemají strašit Pánem Bohem. Strašte děti Satanem, ale ne Bohem. Mluvte, co s tebou Satan může udělat, zatratit tě v pekle, když budeš hřešit, ale nikdy nestrašte děti Bohem. Víte co mu tehdy děláte? Dáváte mu velkou ránu, která proráží jeho nejněžnější Srdce. Kde se vyskytuje srdce Boha Otce? V jeho Synu, v Ježíši Kristovi. Jaký je Boží soud nad našimi hříchy. Trest? Nebo milosrdenství? Nestrašte děti nebo jiné lidi Bohem. Protože děláte práci Satana. A dáváte největší bolest jeho lásce vůči dětem.

Satan dobře ví o tom, že když zdeformuje obraz Pána Boha Otce v srdcích dětí Božích, tak vlastně vyhrál všechno, protože žádné dítě nebude milovat Pána Boha, kterého se bojí. Někdo však může říci, že přeci existuje něco jako bázeň Boží. Nerozumíme ale tomu pojmu: bázeň Boží. Tu nejde o to, abychom se báli Pána Boha. Bázeň Boží je něco úplně jiného. Bojím se zranit Boží lásku svým hříchem. Rozumíte? Když někoho milujeme celým srcem, tak se bojíme toho, abychom ho zranili čímkoliv. Muž může říci, mám bázeň vůči ženě. To neznamená, že se jí bojím, že když přijdu z práce, tak mi natluče. Ale právě proto, když vidím, jak mě miluje, nechci ji zranit nedostatkem lásky vůči ní. 

Satan pracuje nad každým z nás, aby nás přivedl k hřešení, a skrze hřích způsobí, že se budeme bát Pána Boha, budeme se stydět sami před sebou a budeme mít obrovský hnusný pocit viny. 

Myslíte si, že je náhoda že na celém světě máme krizi otcovství? To není náhoda, protože Satan dobře ví, že když vzdálí otce od dětí, když otcové nebudou mít čas na svoje děti, nebudou mít lásku vůči nim, nebudou mít čas kdy se ukázat dětem, protože jsou stále v práci, nebo se dívají na televizi, nebo sedí na internetu, nebo sedí na pivě s kolegy, že tehdy zvítězí. Protože tehdy budou mít zdeformovaný obraz Boha, který je Otcem, protože my přirozeným způsobem přenášíme vlastnosti svého biologického otce na Boha. Pokud tvůj otec na tebe nemá čas, budeš se modlit Otče náš, ale to takto budou mluvit jen tvoje ústa, protože tvoje srdce bude hovořit: i tak na mě nemáš čas. Když tvůj otec neměl na tebe čas, protože jiné věci byly důležitější – práce a tak dále, to budeš mluvit Otče náš, ale v srdci budeš cítit, že jsou důležitější věci, jak moje záležitosti. A co já mohu hovořit Pánu Bohu o mých problémech, když je tolik, důležitých věcí na světě. A nevidíš ani, že tyto představy o Pánu Bohu jsou přeneseny od vlastností, chování tvého biologického otce. 

Když byl tvůj otec alkoholikem nebo vůbec nebyl doma, samozřejmě že ses na něho nemohla spoléhat. Viděla jsi celý život svého otce jako nějakého slabocha a musela sis sama poradit v životě. Nemohla ses spoléhat na otce, protože byl stále někde pryč a teď se modlíš Otče náš, ale i tak víš, že si sama musíš se vším poradit. Proto důvěra vůči Pánu Bohu je pro tebe jen heslem. Říkáš důvěřuju Pánu Bohu, ale i tak děláš všechno sama, protože cítíš, že se na něho nemůžeš spolehnout, všechno musíš udělat sama, protože tvůj otec byl takový, jaký byl. Rozumíš, že my přenášíme ty vztahy s naším biologickým otcem na Pána Boha.

Představte si jak velká je bolest, když otec sexuálně zneužívá svoje děti. To je největší zranění v obraze Pána Boha u dítěte. 90% pedofilie na světě, lidé odsouzení ve vězení, to jsou otcové, kteří zneužívali sexuálně svoje vlastní děti, 90%. A jen 0,2% pedofilů jsou kněží. Satanovi jde o to, aby to zveličil maximálně, že je to největší problém církve, pedofilie, ale statistiky jsou přesvědčující. Že kněží, kteří jsou odsouzení a sedí ve vězení je 0,2%. 90% to jsou otcové, kteří zneužívají svoje děti. 

A ještě jiná otázka pro nás kněze. Ve třech farnostech se dělala anketa na téma obrazu Boha Otce. A něco se ukázalo, že vlastnosti, které vyplývaly z té ankety, jsou na 90% vlastnostmi faráře té farnosti. Takže nepřenášíme na Pána Boha jen vlastnosti našeho biologického otce, ale také kněží jsou ti, kteří v nás budují obraz Boha Otce. 

Otče, který máš děti, pochop z celé síly, že svým chováním vůči dětem, svým otcovstvím buduješ na celý život dokonce na celou věčnost jejich obraz Boha Otce. Jsi si vědomý odpovědnosti, kterou máš? 

Když jsem to viděl, tak jsem založil v Polsku hnutí mužů nazývané Bojovníci Marie V Polsku a v Evropě už je nás více jak pět tisíc mužů, kteří se vracejí k tomu, aby celým srdcem budovali obraz Boha Otce ve svých dětech. A není to jednoduché, protože od svých otců tu lásku nedostali, takže se musí od začátku učit, jak je miluje Bůh Otec, aby tou láskou potom mohli milovat své děti.

Teď se začíná silné dílo milosrdenství. Nebeský Otec, který strašně trpí, že se od něho vzdálily jeho děti, a který s velkou bolestí vidí, jak se v srdcích jeho dětí deformuje obraz Boha, posílá svého Syna Ježíše Krista, jehož hlavním posláním je ukázat, zjevit, kým je Otec. Podstatou jeho poslání, vášní jeho vyučování je ukazovat něhu Boha Otce ke svým dětem až do takového otřesného vyznání lásky, jak Pán Bůh miluje své děti – na kříži. Není více šokujícího vyznání lásky Boha vůči svým dětem. To on vzal trest za naše hříchy. Zaplatil za hříchy smrtí, vzal všechny naše hříchy na sebe a zaplatil strašnou smrtí, abychom my mohli vidět, jak nás miluje. Abys viděl Boha Otce v jeho Synu Ježíši Kristu, který ukazuje, zjevuje lásku Boha Otce vůči dětem. Úlohou Ježíše Krista bylo vzít všechny hříchy všech lidí na sebe a zničit moc hříchu. Obmýt z hříchu svojí krví, aby každý hřích byl odpuštěný. 

Ale to ještě není všechno, protože jsou ještě účinky a důsledky hříchů, proto Ježíš hovoří, musím odejít a na moje místo přijde Duch Svatý, kterého ještě neznáte. Apoštolové dokonce nerozumí úplně tomu, kdo je Duch Svatý, žijí ve strachu a úzkosti před Židy a jsou zamknutí ve večeřadle i přesto, že Pán Ježíš jim všechno odpustil a ozřejmil jim, že už není trestu za jejich hříchy, že je obmyl svou krví, že v jeho ranách jste byli uzdraveni, že jeho krev v přehojné míře plyne na jejich hříchy a zničila je. I přesto se celý čas bojí, celý čas se stydí za to, co udělali, celý čas mají pocit viny, a proto jsou zamknutí ve večeřadle ze strachu před druhými lidmi. 

A teď přichází Duch Svatý a co se děje? Sestupuje na ně ve formě ohně, doslova vytváří těch dvanáct mužů nanovo. Už je od nich odňatý všechen strach před Bohem, je jim odňatý pocit viny. Svatý Petr, první papež hovoří: „Zradil jsem Ježíše!“ A chce, aby to bylo zapsané, aby všichni lidé do konce světa to uslyšeli a přečetli, že zradil Boha. Už se za to nestydí, už nemá pocit viny za to, co se stalo. Duch Svatý všechno odňal, máme dvanáct mužů bez strachu, pocitu hanby a pocitu viny, kvůli tomu, co udělali Pánu Bohu, jsou stvoření nanovo díky odpuštění z kříže, jsou stvoření nanovo jako milovaní synové Boha. Už se nebojí žádných lidí, už se nestydí za to, co udělali, nemají pocit viny, jsou úplně novými lidmi. Co to znamená? Duch Svatý je nanovo vrátil Otci. Děti Boží se vrátily k Otci. To je dokončení díla milosrdenství. Mnozí z nás chodí ke zpovědi a přijímají odpuštění Ježíše, ale i tak se bojí Boha, i tak se stydíš za to, co jsi udělal a máš ten pocit viny, který tak velmi ničí vztah s druhými lidmi. Koho potřebuješ, aby v tobě doplnil Boží odpuštění? Ducha Svatého!!! 

Budeme o tom hovořit v dalších dnech, protože to je absolutně klíčové. Když Duch Svatý sestupuje, to není, že se jen udělá nějaká oprava ve tvém srdci, ale on tě stvoří nanovo. To je něco neskutečné. A toto neudělá žádný psycholog, to může udělat jen Bůh. Jenže my tomu nevěříme. Rozumíte? V tom spočívá náš problém, my tomu nevěříme. My nehledáme to stvoření nanovo celým srdcem, nežijeme tím, co Pán Ježíš udělal na kříži a i přes to co pro nás Nejsvětější Trojice udělala, my tomu nevěříme a stále chodíme v těch účincích a následcích hříchů, velmi trpíme v srdci a hledáme pomoc u člověka. Ale člověk nám nepomůže, to může udělat jedině Pán Bůh, rozumíte? 

Chtěl bych, abychom se teď pomodlili tu modlitbu, kterou budeme navrácení k Otci. Je to hluboký proces přeměny. My ho tady začneme, ukážu vám, jak se máme modlit každý den, abychom žili v plnosti Božího milosrdenství. Zapamatujte si do konce života: Boží milosrdenství to není, že máme odpuštěné hříchy, to znamená, že jsme stvoření nanovo, jako milované dcery a synové Boží s neskutečnou hodnotou a důstojností s neskutečnou duchovní autoritou. 

Víte, že křesťané budou soudit anděly? Víte, že máme duchovní autoritu nad každým zlem na této planetě? Jenže my v to nevěříme. Žijeme jako otroci. Nežijeme tím, co pro nás Nejsvětější Trojice udělala. Budeme se za chvíli modlit za odpuštění našim otcům, protože od toho se všechno začíná, protože když odpustíš svému otci, až tehdy se můžeš otevřít lásce Pána Boha, nebeského otce. Jedna podmínka této modlitby: nejde o to, abychom se špárali v té ráně. Základ té modlitby je jiný. Odpouštím všechno svému otci, protože on mě nedokázal více milovat, než tak jak to dělal. 

Když hovořím s otci, kteří chtěli, ale nedokázali milovat své děti, vidím jeden princip: oni dostali od svých otců tolik lásky, kolik projevují svým dětem. Nepřeskočí sami sebe, dali tolik, kolik mohli dát. OK? Odpouštíme jim zlé věci, které nám udělali, ale odpouštíme také to, co nám nedali. Hovoříme: „Otče, dal jsi mi všechno, co jsi mohl a děkuji ti za to.“ konec. „Odpouštím ti všechno, co jsi mi nedal.“ Konec. Nešpárám se dále v té ráně, rozumíte? Já musím říct to, co bolí mé srdce, musím uvolnit také ty emoce, které jsou spojené s těmito ranami, ale nemám žádné požadavky vůči mému otci, dal mi všechno, co dokázal. V té době byl takovým otcem, jaký byl, je to těžké, předpokládám, že chtěl co nejlepší, ale jako každý z nás byl jednoduše prostým hříšníkem, zotročený démonem. Měl v sobě zdeformovaný obraz otcovství, takže mi dal to, co měl sám v srdci. Takže odpouštím a nepřipomínám mu to. Ok? Při stvoření nanovo jde o něco úplně jiného než psychoanalýza svých zranění. 

Každý z nás byl stvořený Otcem z nekonečné lásky, něhy a nadšení. V knize Genesis se hovoří o tom, že v nás je Dech Otce… z něho jsme začali žít… po hebrejsky ten dech je jako vdechnout do nás život. Když dýcháš, otvíráš ústa jako na polibek. A Bible chce říci, že jsi byl stvořený z nejněžnějšího polibku Otce. Mystici a svatí hovoří o tom, že v momentě stvoření naší duše, v nás bylo zakódované něžný a nadšený pohled Otce na nás. A díky té něze a zamilovanému pohledu Boha Otce na nás jsme začali žít. A návrat k Otci znamená, že se dívám na ten zamilovaný pohled Boha Otce na nás. Návrat k Otci znamená, že přijímám jeho nekonečnou lásku a něhu vůči mně. Protože jen díky tomu mohu žít. Rozumíte? Tu nejde o to, zda se modlím deset zdrávasů nebo padesát zdrávasů, ale zda žiji v zamilovaném pohledu Boha Otce na mě. Zda 24hodin denně přijímám jeho něžný polibek na mé srdce. To je podstata modlitby. Díky tomu žiji. Jestliže nevidím nejněžnějšího z Otců, který se na mě dívá zamilovaným pohledem, jestli nežiji jeho něhou vůči mně, nežiji. Jednoduše nežiji. Je to tak, že po celý život je každý z nás překvapený, když se na nás někdo podívá s něhou a láskou. Pohledem se začíná láska. Vidíš, že někdo se na tebe dívá zamilovaným pohledem a chtěl by ses do těch očí dívat co nejdéle a neuvědomuješ si, že v zamilovaném pohledu toho člověka je odraz nekonečné lásky Boha Otce vůči tobě. A za to se budeme modlit. Začněme.

 

Pokračuje adorace s modlitbou za odpuštění a uzdravení vztahu se svým otcem v čase 38:00